31. 1. 2013 | Historie
První dřevěná promenádní hala byla nad tzv. Novým pramenem u bývalých Mlýnských lázní vystavěna již v letech 1792 – 1793. Jednalo se o první stavbou svého druhu v Karlových Varech, která lázeňským hostům poskytovala možnost pobývat u pramenů i za nepříznivého počasí. Na počátku 19. století se proto stal Nový pramen oblíbenějším a vyhledávanějším než ostatní prameny. V roce 1811 byla poté na jejím místě postavena drážďanským stavitelem Johannem Augustem Giesselem nová dřevěná empírová kolonáda Nového pramene.
Dnešní pseudorenesanční kamenná kolonáda byla postavena v letech 1871 – 1881 podle projektu vynikajícího českého architekta Josefa Zítka. Slavnostní otevření Mlýnské kolonády proběhlo v rámci zahájení lázeňské sezony dne 5. června 1881. V letech 1891 – 1892 bylo poté po odtěžení části Bernardovy skály vybudováno prodloužení partie kolonády o nový severní pavilon nad vývěrem Skalního pramene. Největší karlovarská kolonáda kryje celkem pět minerálních pramenů. Atika kolonády je doplněna dvanácti pískovcovými alegorickými sochami od sochařů Alfreda Schreibera a Karla Wilferta, představujícími jednotlivé měsíce roku. Kolonádní orchestřiště zdobí alegorické reliéfy karlovarského sochaře Václava Lokvence.
V interiéru největší karlovarské kolonády vyvěrá celkem pět minerálních pramenů: Mlýnský pramen, pramen Rusalka, Pramen knížete Václava, pramen Libuše a Skalní pramen.
