Církevní stavby

Kostel Nanebevstoupení Páně

Pseudorománský jednolodní kostel

Poloha: v ulici Závodu Míru v karlovarské městské části Stará Role
Období výstavby: 1908
Architekt: Hermann Fiedler
Oficiální zpřístupnění: 10. října 1909
Přístupnost: přístupný v době konání církevních bohoslužeb

Přístup ke kostelu

Přístup č. 1: Z lázeňského centra města dojdete ke kostelu dlouhou procházkou. Od Vřídla se vydáte podél toku říčky Teplá až k Tržnici, odkud se vydáte přes Chebský most do Rybář. Hned za mostem sestoupíte k řece Ohři a zde se napojíte na cyklostezku, která Vás dovede až do Staré Role. Celý výlet bude dlouhý více než 7 kilometrů a zabere Vám asi dvě hodiny.

Přístup č. 2: Druhou jednodušší variantou je dojet od Tržnice autobusem MHD č. 3 nebo MHD č. 15 na konečnou zastávku „Stará Role" odtud pokračovat přes železniční přejezd a říčku Rolava dále ulicí Závodu Míru asi 200 metrů až ke kostelu.

Historie objektu

Původně stávala ve Staré Roli pouze malá obecní kaple z roku 1823, která však na přelomu 19. a 20. století již nemohla stačit rychle se rozrůstající průmyslové obci. Bylo proto rozhodnuto o výstavbě nového pseudorománského farního kostela Nanebevstoupení Páně podle plánů architekta Hermanna Fiedlera. Základní kámen vysvětil dne 29. září 1907 pražský světící biskup Wenzel Frind. Samotná stavba probíhala v roce 1908 pod vedením stavitele Aloise Sicherta a v roce 1909 bylo pořizováno vnitřní zařízení chrámu. Slavnostní vysvěcení kostela, nazývaného tehdy Jubilejní kostel císaře Františka Josefa, proběhlo dne 10. října 1909 arcibiskupem kardinálem Lvem Skrbenským.
Nejmladší karlovarský kostel je ukázkou moderní sakrální architektury počátku 20. století. Pseudorománský jednolodní kostel s hranolovou věží a apsidou byl vystavěn z glazurovaných cihel. V interiéru kostela stojí za pozornost krásná figurální výmalba s výjevy Narození Kristova a Vzkříšení Krista od karlovarského malíře Karla Lehningera. V rámci kulturních akcí je pravidelně zpřístupněna rovněž zvonová věž.

Podrobné informace o historii kostela sv. Nanebevstoupení Páně ve Staré Roli

Galerie

Podobná místa

Místa, která stojí za to navštívit
Církevní stavby
Kostel sv. Urbana v Rybářích

Kostel sv. Urbana v Rybářích

Pozdně gotický kostel sv. Urbana v Rybářích byl postaven neznámým stavitelem po roce 1500 na místě staršího románského kostela na vrcholu vysokého skalnatého ostrohu. Kolem kostela se rozkládal hřbitov. V letech 1832 – 1833 byl kostel výrazně empírově přestavěn. Po výstavbě nového kostela Povýšení sv. Kříže v roce 1906 však přestal být středověký kostel používán a počítalo se s jeho demolicí. Počátkem 90. let nastala celková devastace opuštěného kostela. V posledních letech povstává tato historicky cenná stavba z trosek. V průběhu rekonstrukce zůstává objekt nepřístupný, prohlídka obnovující se stavby si však zaslouží Vaši pozornost.
Církevní stavby
Kostel Povýšení sv. Kříže v Rybářích

Kostel Povýšení sv. Kříže v Rybářích

Pseudorománský farní kostel Povýšení sv. Kříže byl postaven v letech 1904 – 1906 staviteli Norbertem a Aloisem Sichertovými z Rybář podle plánu pražského architekta K. Schadena. Nový kostel tak nahradil tehdy již nevyhovující středověký kostel sv. Urbana na návrší nad obcí. Rybářský svatostánek v podobě trojlodní pseudorománské baziliky je ukázkou moderní sakrální architektury počátku 20. století a dominantou této karlovarské městské části.
Církevní stavby
Kostel sv. Anny v Sedleci

Kostel sv. Anny v Sedleci

Monumentální barokní poutní chrám sv. Anny byl postaven v letech 1738 – 1749 v místech původního gotického kostela na návsi uprostřed obce Sedlec. Nový kostel byl postaven podle plánů neznámého autora, který zjednodušil nákladný návrh od významného barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Stavitelem kostela byl panský stavitel zednický mistr Johann Schmidt z Útviny. Interiér kostela doplnila nástropní fresková výzdoba, kterou vytvořil v letech 1740 – 1750 barokní malíř Ellias Dollhopf z Horního Slavkova. Od roku 2004 prochází svatostánek postupnou rekonstrukcí. V interiéru kostela se koná řada hojně navštěvovaných kulturních akcí.