Pseudorenesanční kamenná kolonáda byla postavena v letech 1871-1881 podle projektu vynikajícího českého architekta Josefa Zítka. Atiku kolonády zdobí dvanáct pískovcových alegorických soch, představujících jednotlivé měsíce roku.

Zdobená litinová kolonáda bývala původně součástí dvouramenné kryté promenádní verandy tzv. Blanenského pavilonu v dnešních Dvořákových sadech za Vojenským lázeňským ústavem.

U vývěru místního pramene, tehdy zvaného Žrout, dnes pramen Karla IV., v prostoru historického tržiště pod Zámeckou věží si podle pověsti léčil své nemocné končetiny již císař Karel IV.

Pouze klientům přístupné Zámecké lázně vznikly na počátku 21. století přestavbou secesní Zámecké kolonády postavené v letech 1910–1912 podle projektu vídeňského architekta Johanna Friedricha Ohmanna.

Moderní prosklená železobetonová kolonáda ve funkcionalistickém slohu z roku 1975 kryje nejoblíbenější karlovarský minerální pramen.

Osmiboký dřevěný sloupový altán byl postaven v devadesátých letech 19. století nad nově zachyceným pramenem v prostoru pod Bernardovou skálou, mezi Mlýnskou kolonádou a Lázněmi III.

Osmiboký dřevěný altán ve švýcarském stylu byl postaven v roce 1997 podle návrhu ing. arch. Františka Vondráčka v parku před parkhotelem Richmond. Altán nese jméno původního majitele sanatoria Aloise Kleina.

Tento gejzír vydá za minutu průměrně 2000 litrů minerální vody. Dnes kromě Zámeckého pramene jediným pramenem využívaným ke koupelím. Vřídlo se ale užívá i při pitné kúře. V prostoru kolonády je umístěno celkem 5 pitných stojanů s vřídelní vodou o teplotách 73,4; 50; 30 °C.

Léčivé schopnosti tohoto zřídla možná přispěly k rozhodnutí císaře Karla IV. vybudovat zde lázně. O objevení Karlových Varů vypovídá reliéf umístěný nad pramenem.

Prakticky se jedná o jeden pramen, který je sveden do dvou váz. Avšak díky větší nadmořské výšce horního vývěru a fyzikálním zákonitostem, má Zámecký horní pramen jinou teplotu i obsah CO2 než jeho dolní varianta. Dolní Zámecký pramen je pro veřejnost přiveden na Tržní kolonádu.

Prakticky se jedná o jeden pramen, který je sveden do dvou váz. Avšak díky větší nadmořské výšce horního vývěru a fyzikálním zákonitostem, má Zámecký horní pramen jinou teplotu i obsah CO2 než jeho dolní varianta. Dolní Zámecký pramen je pro veřejnost přiveden na Tržní kolonádu.

Pramen se od svého objevení (1838) několikrát ztratil a znovu objevil. Uskutečnilo se několik vrtů, díky nimž může být i dnes lázeňskými lékaři předepisován.

Už od 16. století je užíván k lázeňské léčbě. Dříve hlavně ke koupelím. Vodu z oblíbeného pramene bylo kdysi možné koupit téměř ve všech českých lékárnách.

Od 16. století do roku 1945 se jmenoval Nový pramen. Voda z něho vyvěrající byla svého času více oblíbená než ta z Mlýnského pramene. Měl i svou kolonádu Nového pramene, která byla později přestavena a pojmenována jako Mlýnská.

Voda tohoto zřídla byla využívána k výrobě karlovarské léčivé soli. Koncem 18. století se prý svou vydatností a silou mohl měřit s Vřídlem. Kníže Václav je vyveden do dvou pramenních váz. Kníže Václav II. vytéká před kolonádou naproti orchestřišti.

Voda tohoto zřídla byla využívána k výrobě karlovarské léčivé soli. Koncem 18. století se prý svou vydatností a silou mohl měřit s Vřídlem. Kníže Václav je vyveden do dvou pramenních váz. Kníže Václav II. vytéká před kolonádou naproti orchestřišti.

Původně nazývaný pramen Alžbětiných růží. Vznikl spojením čtyř menších pramenů.

Do roku 1845 vyvěral v říčce Teplé. Po terénních úpravách byla jeho voda přivedena do míst dnešní Mlýnské kolonády.

Byl objeven v druhé polovině 19. století při stavbě Lázní III. Své nynější jméno má od konce 2. světové války. Dříve se jmenoval Lázeňský, poté nesl jméno Františka Josefa I. Altán s pramenem najdete mezi Lázněmi III a Mlýnskou kolonádou.

V půlce 19. století vytryskl při hloubení základů pro Vojenský lázeňský ústav. Původně se jmenoval Císařský pramen.

Od 1.7.2015 je obnoven provoz pramene. - 14. karlovarský minerální pramen, pramen Štěpánka, vyvěrá v dřevěném altánu Aloise Kleina v parku před parkhotelem Richmond na jižním okraji města Karlovy Vary. Pramen patří k nejchladnějším karlovarským minerálním pramenům. Zároveň se jedná o nejjižněji položený vývěr pramene na území lázeňského města.

S tímto pramenem se lázeňští hosté setkávají od roku 2001, obsahuje méně minerálů než ostatní prameny, ale větší množství CO2. Z hadí tlamy vytéká přímo v Sadové kolonádě.