Pseudorenesanční kamenná kolonáda byla postavena v letech 1871-1881 podle projektu vynikajícího českého architekta Josefa Zítka. Atiku kolonády zdobí dvanáct pískovcových alegorických soch, představujících jednotlivé měsíce roku. V interiéru největší karlovarské kolonády vyvěrá celkem pět minerálních pramenů: Mlýnský pramen, pramen Rusalka, Pramen knížete Václava, pramen Libuše a Skalní pramen.

Poloha: nedaleko Císařských lázní v jižní části lázeňského centra Karlových Varů

Dřevěný vyhlídkový altán Mayerův gloriet nechal postavit v roce 1804 karlovarský rodák, bohatý vídeňský obchodník Mayer na skalním suku u Jeleního skoku přímo nad lázeňským centrem města. Celoročně volně přístupný altán s jedinečným výhledem na lázeňské centrum města v malebném údolí říčky Teplé je oblíbenou zástavkou lázeňských hostů při vycházce na Petrovu výšinu.

Bohatě vyřezávaná, dřevěná kolonáda ve švýcarském stylu byla postavena v letech 1882 – 1883 podle projektu slavných vídeňských architektů Fellnera a Helmera v prostoru historického tržiště pod Zámeckou věží. Na počátku 90. let 20. století proběhla kompletní rekonstrukce kolonády. V interiéru Tržní kolonády vyvěrají celkem tři minerální prameny: Pramen Karla IV., Dolní zámecký pramen a Tržní pramen.

Poloha: nedaleko Grandhotelu Pupp v jižní části lázeňského centra Karlových Varů Období výstavby: 1893 až 1895Architekt: Ferdinand Fellner a Herman HelmerOficiální zpřístupnění: 5. května 1895

Nejznámější karlovarský minerální pramen, Vřídlo, naleznete v interiéru moderní Vřídelní kolonády před kostelem sv. Máří Magdalény uprostřed města Karlovy Vary. Gejzír Vřídla, unikátní přírodní úkaz, vystřikuje až do výšky 12 metrů a stal se symbolem lázeňského města. Vřídelní voda je pro mnoho pacientů příliš horká, proto se chladí na 50 a 30 °C a je rozváděna pro pitnou kúru do pěti pramenních váz, označených A, B a C. Část termální vody slouží k zásobování lázeňských provozů, část vody se používá pro výrobu karlovarské vřídelní soli a pokamenování suvenýrů. Za návštěvu stojí rovněž prohlídková trasa podzemím Vřídelní kolonády.

Zámecká věž na skále nad Tržištěm v historickém centru města je posledním pozůstatkem malého gotického hrádku Karla IV. z poloviny 14. století. V roce 1608 byla po velkém požáru upravena na městskou hlásku. Dnes se v objektu Zámecké věže nachází stylová restaurace a galerie Na ochozu.

Osmiboký dřevěný altán ve švýcarském stylu byl postaven v roce 1997 podle návrhu ing. arch. Františka Vondráčka v parku před parkhotelem Richmond. Altán nese jméno původního majitele sanatoria Aloise Kleina. Přímo v altánu vyvěrá 14. karlovarský minerální pramen, zvaný Štěpánka, který se znovu objevil po dlouhých letech v roce 1993.

Nejmladší a zároveň nejznámější karlovarská rozhledna byla vystavěna v letech 1912 – 1914 podle projektu karlovarského architekta Antona Breinla. Z věže se nabízí nerušený kruhový rozhled na prakticky celé lázeňské město Karlovy Vary, údolí řek Ohře a Teplé a velkou část lázeňských lesů, dále pak na Krušné hory s Klínovcem, Doupovské hory a Slavkovský les. Za dobré viditelnosti lze na západojihozápadu spatřit i vrcholky pohoří Smrčiny ve vzdálenosti 70 km. Rozhledna je otevřená v návštěvních hodinách a vede k ní lanová dráha Diana.

Dřevěný vyhlídkový altán byl postaven v roce 1997 na plošině pod Třemi kříži v místech původního altánu Camera obscura, zničeného během silné vichřice roku 1990. Z vyhlídky se nabízí pohled na takřka celé lázeňské centrum v údolí říčky Teplé a velkou část města Karlovy Vary. Celoročně volně přístupný altán je oblíbenou zástavkou lázeňských hostů při vycházce na Tři kříže.