Pseudorenesanční kamenná kolonáda byla postavena v letech 1871-1881 podle projektu vynikajícího českého architekta Josefa Zítka. Atiku kolonády zdobí dvanáct pískovcových alegorických soch, představujících jednotlivé měsíce roku. V interiéru největší karlovarské kolonády vyvěrá celkem pět minerálních pramenů: Mlýnský pramen, pramen Rusalka, Pramen knížete Václava, pramen Libuše a Skalní pramen.

Bohatě vyřezávaná, dřevěná kolonáda ve švýcarském stylu byla postavena v letech 1882 – 1883 podle projektu slavných vídeňských architektů Fellnera a Helmera v prostoru historického tržiště pod Zámeckou věží. Na počátku 90. let 20. století proběhla kompletní rekonstrukce kolonády. V interiéru Tržní kolonády vyvěrají celkem tři minerální prameny: Pramen Karla IV., Dolní zámecký pramen a Tržní pramen.

Nejznámější karlovarský minerální pramen, Vřídlo, naleznete v interiéru moderní Vřídelní kolonády před kostelem sv. Máří Magdalény uprostřed města Karlovy Vary. Gejzír Vřídla, unikátní přírodní úkaz, vystřikuje až do výšky 12 metrů a stal se symbolem lázeňského města. Vřídelní voda je pro mnoho pacientů příliš horká, proto se chladí na 50 a 30 °C a je rozváděna pro pitnou kúru do pěti pramenních váz, označených A, B a C. Část termální vody slouží k zásobování lázeňských provozů, část vody se používá pro výrobu karlovarské vřídelní soli a pokamenování suvenýrů. Za návštěvu stojí rovněž prohlídková trasa podzemím Vřídelní kolonády.

Osmiboký dřevěný altán ve švýcarském stylu byl postaven v roce 1997 podle návrhu ing. arch. Františka Vondráčka v parku před parkhotelem Richmond. Altán nese jméno původního majitele sanatoria Aloise Kleina. Přímo v altánu vyvěrá 14. karlovarský minerální pramen, zvaný Štěpánka, který se znovu objevil po dlouhých letech v roce 1993.

Zdobená montovaná litinová kolonáda je posledním pozůstatkem koncertní a restaurační haly zvané Blanenský pavilon, postavené v letech 1880 – 1881 podle projektu slavných vídeňských architektů Fellnera a Helmera. Od roku 2001 zde vyvěrá Hadí pramen a z prostoru kolonády je rovněž přístupný vývěr Sadového pramene v suterénu Vojenského lázeňského ústavu.

Veřejnosti nepřístupné Zámecké lázně vznikly na počátku 21. století přestavbou secesní Zámecké kolonády postavené v letech 1910 – 1912 podle projektu vídeňského architekta Johanna Friedricha Ohmanna. Pouze klientům Zámeckých lázní je rovněž pískovcový reliéf Ducha pramenů. Volně přístupný zůstal pouze altán s vývěrem Horního zámeckého pramene, Dolní zámecký pramen byl sveden do prostoru Tržní kolonády.

Moderní prosklená železobetonová kolonáda ve funkcionalistickém slohu z roku 1975 kryje nejoblíbenější karlovarský minerální pramen. Gejzír Vřídla zde v samostatném pavilonu vystřikuje až do výšky 12 metrů. Kolonáda je v pořadí již třetí kolonádní stavbou v tomto prostoru. Původně zde stávala empírová kolonáda z roku 1826, nahrazená v letech 1878-1879 nádhernou litinovou kolonádou podle návrhu vídeňských architektů Fellnera a Helmera.

15. karlovarský minerální pramen, Hadí pramen, nalezneme Sadové kolonádě ve Dvořákových sadech. Hadí pramen je zatím posledním zpřístupněným karlovarským pramenem. Návštěvníkům je k dispozici od roku 2001, kdy byla dokončena rekonstrukce kolonády. Hadí pramen obsahuje méně minerálů než ostatní prameny, zato však větší množství CO2.

2. karlovarský minerální pramen, Pramen Karla IV., naleznete v interiéru dřevěné Tržní kolonády pod Zámeckou věží v historickém centru města Karlovy Vary. Podle pověsti si právě u tohoto pramene léčil své nemocné končetiny císař Karel IV. a jeho léčivé vlastnosti patrně stály za rozhodnutím založit lázeňské město.

3. karlovarský minerální pramen, Dolní zámecký pramen, naleznete v interiéru dřevěné Tržní kolonády pod Zámeckou věží v historickém centru města Karlovy Vary. Zámecký pramen je rozdělen na Horní a Dolní, jejichž vývěry mají díky rozdílné nadmořské výšce odlišnou teplotu. Hlavní vývěr Dolního zámeckého pramene je dnes vyveden v areálu nepřístupných Zámeckých lázní a pro veřejnost je sveden do prostoru Tržní kolonády.