Město bohaté na historii
Lázně se těšily přízni mnoha šlechtických rodů i bohatých měšťanů už v 16. století. Kvůli několika přírodním pohromám se z této doby zachovalo jen málo budov. Většina architektonických památek pochází z 18. a 19. století, kdy město zažívalo "období hojnosti".
Časová osa
- 1370: Povýšení osady na město
- 1401: Ustanovení zvláštního postavení lázeňského centra
- 1480: Lázně v první balneologické příručce
- 1554: Protestantství v Karlových Varech
- 1582: Katastrofální povodeň
- 1604: Ničivý požár
- 1640: Švédské plenění
- 1707: Jmenování svobodným městem
- 1711: Město navštívil Petr Veliký
- 1711: Ruský car Petr I. Veliký navštívil město
- 1727: Poslední poprava
- 1759: Ničivý požár města
- 1769: Počátek výroby vřídelní soli
- 1785: Navštívil město básník Johann Wolfgang Goethe
- 1807: Počátek výroby Becherovky
- 1870: Napojení na železniční trať
- 1890: Největší povodeň
- 1914: První světová válka
- 1923: Návštěva T.G.Masaryka
- 1946: KVIFF
- 1989: Sametová revoluce
1370: Povýšení osady na město
Dne 14. srpna 1370 propůjčil císař Karel IV. Karlovým Varům tzv. loketské městské právo, privilegium s výsadami královského města podle vzoru nedalekého Lokte. Karel IV. pobýval ve městě v letech 1370, 1374 a 1376.
1401: Ustanovení zvláštního postavení lázeňského centra
Dne 6. července 1401 potvrdil král Václav IV. Karlovým Varům všechny městské výsady a k četným privilegiím připojil vzácné právo azylu a statut otevřeného města bez opevnění.
1480: Lázně v první balneologické příručce
Karlovy Vary byly uvedeny jako jediné české lázně ve veršovaném lexikonu evropských lázeňských míst, který vydal norimberský lazebník a básník Hans Foltz. Označeny byly tehdy jako „Teplé lázně u města Lokte“.
1554: Protestantství v Karlových Varech
Na území lázní se rozšířilo protestantství, které zde převládalo až do roku 1624, kdy odešli z Karlových Varů poslední luteráni do Saska, kde založili městečko Johanngeorgenstadt. Na paměť této události byl vztyčen kamenný kříž poblíž lokality Bellevue.
1582: Katastrofální povodeň
Po silných jarních deštích způsobila dne 9. května 1582 voda z protržených rybníků na říčce Teplé katastrofální povodeň. Přílivová vlna ve městě napáchala obrovské škody. Ze 102 domů poškodila 36 úplně a 18 částečně, strhala všechny mosty.
1604: Ničivý požár
Dvě dcery Apolonie Rutendunstové se dne 13. srpna 1604 koukaly z okna na pochodující vojáky. Dívčiny zapomněly, že se na kamenech přetavuje máslo. Vznikl požár. Ten byl tak hrozivý, že ze 102 domů, které tehdy tvořily celé město, zůstaly pouhé 3.
1640: Švédské plenění
Během bojů třicetileté války vyplenili lázeňské město Švédové. K válečnému plenění a vypalování obcí a osad táhnoucími oddíly docházelo tehdy v celém kraji. Další drancování Karlových Varů švédskými vojsky proběhlo v letech 1645 a 1646.
1707: Jmenování svobodným městem
Dne 13. prosince 1707 potvrdil císař Josef I. Karlovým Varům všechna městská privilegia a výslovně jmenoval Karlovy Vary svobodným královským městem.
1711: Město navštívil Petr Veliký
Velkou propagací byly pro Karlovy Vary dva lázeňské pobyty ruského cara Petra Velikého v letech 1711 a 1712.
1711: Ruský car Petr I. Veliký navštívil město
V letech 1711 a 1712 pobýval v Karlových Varech ruský car Petr I. Veliký. V lázních proslul především svou manuální zručností.
1727: Poslední poprava
V Karlových Varech se uskutečnila poslední poprava. Karlovarské městské popraviště se šibenicí stávalo na skalním ostrohu na Šibeničním vrchu, v místech dnešního altánu Bellevue.
1759: Ničivý požár města
Dne 23. května 1759 postihl město velký požár, který vypukl v domě U tří mouřenínů na Tržišti. Oheň následně zničil na 224 domů včetně Zámecké věže a bývalé karlovarské radnice.
1769: Počátek výroby vřídelní soli
Dvorním dekretem ze dne 29. března 1769 se v Karlových Varech započala vyrábět vřídelní sůl podle postupu karlovarského hippokrata, lékaře Davida Bechera. Sůl se získávala odpařováním vřídelní vody z mělkých měděných pánví.
1785: Navštívil město básník Johann Wolfgang Goethe
Dne 5. července 1785 poprvé navštívil Karlovy Vary německý básník Johann Wolfgang Goethe. Proslulý básník, který si zdejší kraj zamiloval, navštívil lázeňské město celkem třináctkrát, naposledy v roce 1823.
1807: Počátek výroby Becherovky
Lékárník Josef Vitus Becher zahájil výrobu proslulého karlovarského žaludečního likéru Becherovka. Původní recept mu daroval osobní lékař Christian Frobrig anglického knížete Maxmilliana Friedricha von Plettenberg roku 1805.
1870: Napojení na železniční trať
Zásadní význam pro další rozvoj města mělo jeho napojení na evropskou železniční síť roku 1870, kdy byl zahájen provoz na trati Karlovy Vary - Cheb. O rok později začal jezdit vlak na lince Praha - Karlovy Vary.
1890: Největší povodeň
Dne 24. listopadu 1890 postihla lázně největší povodeň v historii Karlových Varů, která způsobila městu obrovské škody. Zničeno bylo na 400 obchůdků a přes 200 domů vážně poškozeno, řada z nich musela být následně stržena.
1914: První světová válka
První světová válka znamenala tečku za vzestupnou křivkou vývoje vřídelního města, byla koncem tzv. starých dobrých časů spjatých s duchem rakousko-uherské monarchie.
1923: Návštěva T.G.Masaryka
Karlovy Vary navštívil československý prezident Tomáš Garigue Masaryk. Do roku 1933 v lázních následně pobýval celkem osmkrát. Nejraději přebýval v hotelu Sawoy-Westend, na kterém je dnes umístěna pamětní deska.
1946: KVIFF
V roce 1946 byl uspořádán první filmový festival v Mariánských Lázních a Karlových Varech, i proto, že tehdejší organizátoři chtěli navrátit turistický ruch do dříve velmi navštěvovaných lázeňských měst, která zela po vysídlení Sudet prázdnotou.
1989: Sametová revoluce
Rok 1989 se stal počátkem nové nadějné éry svobodného rozvíjení lázeňství, kultury, cestovního ruchu a podnikatelských aktivit v údolí Vřídla na soutoku Teplé s Ohří.
